Za účasti čtyř desítek zájemců proběhla na půdě Centra Mariapoli v Praze-Vinoři třetí konference "Člověk a média", pořádaná Hnutím fokoláre a občanským sdružením Pontes (za podpory Nadačního fondu Josefa Luxe), jehož moderování se ujala Lenka Svobodová, která v současné době působí v Katolickém týdeníku. Hlavním motem tohoto setkání se stalo velmi aktuální téma "Etika a regulace médií".
V úvodu vystoupil s hlavním referátem Josef Musil, který působil osm let (do letošního května) ve funkci člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Hlavním tématem jeho vystoupení byla problematika regulace v médiích. V úvodu zdůraznil rozdíl mezi regulací a řízením. Regulace nemá na rozdíl od řízení, které je typické pro společnost s autoritativním politickým systémem, přímo ovlivňovat práci médií, ale pouze klást mantinely. K velkým problémům, s nimiž se musí vyrovnávat regulační úřady, pak patří rostoucí povrchnost a negativismus médií, ale i účelové manipulace a dezinterpretace různých událostí. Velkou pozornost je podle názoru J. Musila potřeba věnovat i zkoumání vlivu médií na děti a na mládež. Největší riziko přitom představují - zejména z hlediska širokého vlivu - elektronická média a konkrétně erotické pořady, scény plné násilí, ale například i vysílání podprahové reklamy (v našich podmínkách se o ni před několika lety pokoušela komerční televize). V referátu však vedle negativního vymezení - tedy snahy eliminovat určité typy pořadů - zmínil i příklady pozitivní regulace, tedy zavedení povinnosti vysílat sdělení, které je v zájmu celé společnosti. Upozornil také na nutnost kontrolního mechanismu i v rámci výběru regulačních úřadů (tato skutečnost souvisí se snahami o uplatnění politického vlivu na mediální scéně).
Poté následovaly koreferáty. Jako první vystoupila Daniela Brůhová se svou zkušeností z práce v Českém rozhlasu. Dotkla se přitom i problému postupující bulvarizace veřejnoprávních mediálních institucí, která se projevuje důrazem na zábavnou funkci médií a také určitou povrchností přinášených informací. Zmínila se při tom také o svých konkrétních postřezích z přípravy reportáže z návštěvy papeže Jana Pavla II. na Slovensku letos v září. V centru pozornosti většiny sdělovacích prostředků byl totiž zejména zdravotní stav Svatého otce a nikoli hlubší reflexe jeho duchovního poselství. Podotkla přitom, že hlavním kritériem uváděných pořadů se stává nikoli jejich kvalita, ale výše sledovanosti.
Otázce etických principů při zpracování televizního dokumentu se zabývala televizní a filmová režisérka Kristina Vlachová. Ve své tvorbě prezentuje zejména problémy, které souvisejí s vyrovnáním se české společnosti s nedávnou minulostí, především s komunistickou. V rámci etické dimenze své práce konkrétně hovořila o použití "skryté kamery" při natáčení pořadů s takto citlivým tématem. Svůj příspěvek zpestřila i ukázkami ze svých pořadů, které byly věnovány zejména známým kauzám průběhu soudního procesu s vyšetřovatelem StB z doby 50. let Jaroslavem Danielem a snahy o vyšetření činnosti dalšího příslušníka komunistické bezpečnosti Aloise Grebeníčka. V závěru setkání pak vystoupila Michaela Korcová z internetové redakce Tiscali, která se zabývala specifickou charakteristickou internetového zpravodajství a připomněla rovněž úzkou propojenost mezi poskytovanými informacemi a obchodními zájmy.
Bohatá diskuse, která se rozvinula po každém příspěvku, se týkala širokého spektra otázek. Během ní se účastníci snažili najít kupříkladu odpověď i na otázku, do jaké míry mají média plnit evangelizační funkci či zda je nutné mít ve veřejnoprávních médiích náboženskou redakci. Hovořilo se také o složitém problému definice "veřejnoprávnosti" médií, jejich odlišnosti od médií, fungujících na komerčních principech, ale také o způsobech výběru informací a hledání měřítek jejich kvality a současně o snaze čelit jejich bulvárnímu podání. V debatě také v řadě příspěvků zazněla důležitost mediální výchovy, zvláště ve vztahu k mladé generaci, ale také konkrétní zkušenosti se snahou "jít proti proudu" v mediální práci. V průběhu plodného dialogu se objevila celá řada nových podnětů, proto se již můžeme těšit na další setkání.

Jaroslav Šebek