Vyhodnocení programu Podpory EtV 2007 na základních a středních školách

   

Byly to nejlepší hodiny v mém životě

   Tak se vyjádřil žák ZŠ Kotlářská v Brně o hodinách etické výchovy. A student odborné školy v Lanškrouně: „V kolektivu mám možnost poznat se ještě víc, než se znám.“ Již posedmé proběhlo 22. října 2007 slavnostní vyhlášení výsledků projektu Podpora výuky etické výchovy na základních a středních školách, který každoročně vyhlašuje Nadační fond Josefa Luxe (NFJL). Zástupce oceněných škol přivítal v prostorách Krajského úřadu v Pardubicích kromě zakladatelky NFJL Věry Luxové a koordinátora projektu Jana Šimáčka také 1. náměstek hejtmana Roman Línek s vedoucí krajského odboru školství Marií Málkovou.
    Roman Línek ve svém krátkém úvodním proslovu přítomné upozornil, jak není dnes zcela běžné, aby se lidé zdravili, aby mladší v autobuse uvolnili místo starším nebo pomáhali slabším. Vzhledem k těmto neblahým jevům děkuje každému, kdo se je snaží v naší společnosti alespoň minimalizovat.
    Marie Málková ze zamýšlela, jak by měla vypadat výchovná činnost školy. Výchova ve škole by měla podle ní respektovat výchovnou roli rodiny, která má zůstat prvořadá. Měla by ji umět v dobrém podpořit a napomáhat u dětí upevňovat základní pravidla slušnosti. Mimo jiné se zmínila o tom, že se dnes ve výchově často zdůrazňuje, aby každý uměl jít tvrdě za svým cílem. Neblahý důsledek takové výchovy pak vidí v tom, že v boji o úspěch může mezi lidmi mizet slušnost. Proto ocenila práci všech, kdo se na projektu etické výchovy podílejí a přispívají k ozdravění dnešního života.
    Věra Luxová se ve svém proslovu dotkla současné reality chybějících přirozených vztahů, dříve zajišťovaných rodinou, které jsou dnes rozmělněné díky velké řadě rozpadajících se rodin. Za velké nebezpečí považuje i to, rodí-li se děti od počátku do neúplných rodin, v nichž se jen obtížně mohou učit vnímat autoritu, jestliže v ní chybí přirozená autorita otce. Oceněné školy představil Jan Šimáček. Vyjádřil svou radost z počtu patnácti škol, které byly letos odměněny. Jejich množství jistě svědčí o prohlubujícím se povědomí potřebnosti etické výchovy. Navíc byly všechny přihlášené projekty velmi kvalitní, a proto nebylo ani snadné je správně posoudit a ohodnotit.
    Po slavnostním ocenění škol nabídla Marie Nováková z Etického fora České republiky ve své přednášce „Etická výchova – znamení dnešní doby?“ inspirativní témata k velmi živé diskusi.
    Na závěr Marie Málková vyslovila ještě jednu důležitou myšlenku: Nemělo by jít jen o úsilí zavést etickou výchovu jako obor na pedagogických fakultách, ale i o její promítnutí do celého života fakulty. Do škol by měli z fakulty přicházet lidé, kteří budou o etice vypovídat nejen slovy, ale i celým svým přístupem.

Zpracovala Irena Sargánková

   
Etická výchova – znamení naší doby

Uvádíme vybrané části přednášky Marie Novákové.
    Koncepce etické výchovy vyžaduje od pedagoga i od školy mnoho, neboť její výuka ještě pořád znamená jít proti proudu.
    Výsledky ankety, kterou uspořádala rakouská společnost IMA v létě letošního roku, uvádějí, že podle 71% Čechů starších 15 let žijeme ve velmi obtížné době. Nebylo blíže specifikováno, proč si to myslí, ale od roku 1990 vzrostl podíl lidí s tímto názorem o 30%. Ani pro školství není současnost lehká. Pedagogové ale mají v popisu práce naději. Nemůžeme žákům brát jejich sny a ideály, protože by je ztratili příliš brzy. Náměstek ministryně školství na jedné konferenci řekl, že když hovoří s učiteli, má dojem, jako by předběhli svou dobu, jako by vnímali daleko více i nebezpečí, která mladým lidem hrozí. Pro většinu pedagogů není pedagogika jen prací, kterou si zvolili, ale určitým posláním, povoláním. (...)
    První výchovnou funkci zastává rodina. Dítě se v ní učí novým dovednostem a znalostem napodobováním, a rodiče mají nezastupitelnou funkci. Z této oblasti by měla být škola uvolněna. Ačkoli jsou ekonomické prognózy velmi dobré, budoucnost rodiny už tak dobrá není. Rozvodů neubývá, řada rodin je disfunkčních. Část role rodiny je tedy přesunuta na školu, a k vzdělávací funkci přibývá i funkce výchovná.     Společnost, která plní socializační funkci, má také nezastupitelnou roli. Od dob antiky si každá rozvinutá společnost svých dětí vážila a pomáhala jim se vzděláváním, výchovou i aktivním vyhledáváním vzorů k napodobování. Nakolik si naše společnost uvědomuje, jaký poklad v dětech a mladých lidech máme? A na školu přechází vedle vzdělávací a výchovné i socializační funkce. Rodiče navíc často předpokládají, že jim škola pomůže s výchovou, že dá dítěti orientaci. (...)
    Projekt podpory etické výchovy pomáhá naplňovat výchovný program školy a výchovný styl pedagoga zase napomáhá předávání znalostí. Etická výchova v sobě navíc zahrnuje preventivní složku. V době volného přístupu k velkému množství informací učí děti rozlišovat podstatné od nepodstatného, věrohodné zprávy od nevěrohodných. Dále je v ní kladen větší důraz na schopnost spolupráce a přátelství. Hlavním cílem projektu podpory etické výchovy je právě prosociální jednání žáků. Na řadě škol vychováváme velmi dobré odborníky, ale je nedostatek lidí, kteří umí vést tým a spolupracovat s ním, být vůdčími osobnostmi a zároveň umět ustoupit do pozadí. Proto musíme děti naučit řešit konflikt. Důležité je dokázat o všem hovořit a také odpouštět. Děti nemohou žít v kolektivu a mezi sebou spolupracovat, pokud neumí řešit základní lidské vztahové problémy. V tom vidím opodstatnění výuky etické výchovy jako samostatného předmětu.

Zpracovala Marie Nováková